Jak dodat tělu probiotika přírodně aneb probiotika v potravinách

Vyvážený poměr vitamínů, minerálů, dostatek pohybu, spánku a regenerace, nehladovění, pitný režim a omezení stresu přispívají ke zdravé funkci imunitního systému. Mnoho lidí si však neuvědomuje, že střeva a stav naší mikroflory ve střevech se přímo podílí na stavu imunity. Lidé jsou všeobecně informovaní o potřebě dodat tělu probiotika po antibiotické léčbě, v prevenci je však největší síla.

Probiotika versus prebiotika

V lékárnách se můžeš setkat s pojmy PRObiotika a PREbiotika. Nejedná se o překlep:

Probiotika jsou živé mikroorganismy, které ve správné dávce příznivě ovlivňují stav naší střevní mikroflóry. Jedná se především bakterie mléčného kvašení rodů Lactobacillus, Bifidobacterium, dále hodní Streptoccocus, hodné kvasinky Torulopsis kefir, Torulopsis Sphaericca a další. Dělí se na pasivní a aktivní. Pasivní (Lactobacillus) zlepšují prostředí žaludku a střev spíše krátkodobě, protože nejsou tak rezistentní, je tedy fajn je užívat, když očekáváme nějakou zátěž pro střeva (cestování do dálných krajin,…). Aktivní jsou naopak schopny výrazněji ovlivňovat metabolické procesy v těle, nastavují imunitu, přisuzuje se jim schopnost rychlejšího hojení atp.

Prebiotika jsou jakousi výživou pro střevní mikroflóru, podporují růst a aktivitu oněch bakterií, které osidlují náš trávicí systém, většina populace je přijímá v dostatečném množství (jedná se o oligosacharidy, např. laktóza,…). Prvním a logicky nejlepším zdrojem prebiotik je mateřské mléko. Dalším velmi známým je inulin, který se nachází v kořeni čekanky, v artyčoku, cibuli, česneku a pórku. Vhodná je také konzumace jablek.

K čemu jsou probiotika dobrá

V naší mikroflóře se nacházejí dobré i špatné bakterie, dohromady přes 500 různých druhů. Trávicí a dýchací systém se střetává s patogeny každou sekundu našeho života. Mezi dobrými a špatnými bakteriemi musí existovat rovnováha, pak naše mikroflóra funguje správně a cítíme se skvěle. Nerovnováha se projevuje nadýmáním, plynatostí, žaludečními problémy, střevními problémy jako zácpou nebo naopak průjmem. Správně fungující střevo je alfou zdraví, pokud je sliznice narušena, může dojít až k “leaky gut”, což znamená, že střevo propouští škodlivé patogeny do krevního řečiště, kde negativně provokují imunitní buňky.

Správný příjem probiotik nám pomáhá hned v několika bodech:

• Pomáhají se vstřebáváním živin
• Příznivě ovlivňují pH ve střevech
• Podporují správnou peristaltiku střev – předcházejí nafouknutému břichu, nepravidelné stolici, průjmu
• Zvyšují prokrvení sliznice
• Prevence rakoviny (především tlustého střeva, ve které držíme prvenství na světě, bohužel)
• Podpora imunitního systému
• Prevence respiračních a alergických projevů
• Pomáhají zmírnit negativní účinky antibiotik

Tabletky nebo potraviny?

My v Superfoody obecně nejsme moc fanoušci pilulek a věříme, že přirozená forma vitamínů, minerálů, fytonutrientů nebo i například probiotik a prebiotik je lepší než pilulky, a to z jednoduchého důvodu – zelenina, ovoce, kvašené výrobky a další potraviny obsahují mimo pro a prebiotik řadu dalších látek navíc, které spolu krásně synergicky pracují (vitamíny, minerály, antioxidanty,…). V rámci prevence bychom tedy doporučili přijímat tyto látky v jejich nepřirozenější formě. Při léčbě antibiotiky to necháme zcela na vás. Laktobacily, které jsou většinou obsažené ve většině léčiv, mají v tobolkách tu výhodu, že je tobolka ochrání před kyselinami v žaludku více než když spolkneme lžíci jogurtu, je tedy pravděpodobné, že se jich do střev dostane více. U antibiotik je používáme s dostatečným odstupem, většinou se jedná o 2/3 intervalu, ve kterém nám byla antibiotika předepsána. Bereme-li je tedy po 12 hodinách, vememe si tedy antibiotickou pilulku ráno, po 8 hodinách probiotika a pak antibiotika opět večer po 12 hodinách. Dětem je doporučována konzumace pro i prebiotik v rámci prevence. Ve školce, škole, na pískovišti, hřištích atp. přicházejí do úzkého kontaktu s cizími neznámými látkami, protože se imunita teprve tvoří, potřebují mít tedy svou obranyschopnost co nejvíce posílenou.

Zdroj probiotik v potravinách

Bifidobaktrie a Laktobacily (bakterie mléčného kvašení) najdeme v hojném množství v “kvašených” potravinách jako jsou:

• Jogurty (pouze obohacené o živé kultury) – ideálně bílé bez příchuti a cukru (můžeme si ho dochutit sami ovocem, medem, čekankovým sirupem,…)
• Kefír – fermentovaný mléčný výrobek s antibakteriálními a protiplísňovými účinky
• Acidofilní mléko – obohacené mléko o ušlechtilé kultury, které napomáhají ke správné peristaltice střev. Díky těmto kulturám je lépe stravitelné než běžné mléko a je dokonce i docela dobře snášeno lidmi s mírnou intolerancí na laktózu. To mi připomíná – neprovokuj svou imunitu konzumací skupin potravin, na které máš intoleranci (lepek, laktóza) nebo hůř, mírné alergie.
• Nepasterizovaná ovčí brynza – ta pravá z vysokých hor je ještě účinnější než jogurt
• Tempeh – Fermentovaný produkt ze sójových bobů, nejstravitelnější a pravděpodobně nejzdravější verze sóji.
• Podmáslí – velmi dobře zpracovatelné mléčné kultury (tělo si jich dokáže vzít až 85%)
• Zákys – jakýkoli mléčný produkt, který vznikl pomocí mléčné kultury (zakysaná smetana,…)
• Kvašené zelí – ideálně nepasterizované obsahuje kromě kvalitních živých kultur vysoký obsah vitamínu C, takže zvlášť v období vyššího výskytu nachlazení je vhodné ho zařadit do jídelníčku, nezbytný zdroj živých kultur pro vegany.
• Miso – oblíbená asijská polévka a pasta je tradiční formou přírodních probiotik místních obyvatelů
• Kvašená zelenina / Kimchi – různé “pickles”, účinek podobný kvašenému zelí