Aktuálně je asi nejhledanějším tématem internetu koronavirus a jak se chránit proti koronaviru. Ačkoli není koronavirus pro většinu populace rizikový, jeho záludné šíření i přes lidi, kteří jsou asymptomatičtí (nevykazují žádné příznaky), vyžaduje adekvátní přípravu. Základní prevencí je dodržování důkladné hygieny rukou a obličeje, vyhýbání se místům s vysokou koncentrací osob a v případě pochybností o svém zdravotním stavu zůstávat doma a řídit se pokyny hygienických stanic. Nejlepší obranou proti všem onemocněním je vždy a jedině silný imunitní systém. Jak jej posílit? V tomto článku se dozvíš hned 10 osvědčených způsobů.
Gastrointestinální trakt tvoří opravdu podstatnou část naší imunity – nachází se zde skoro 3/4 imunitních buněk. Mikrobiom, který osidluje naše střeva, se skládá z dobrých i špatných bakterií a jeho rovnováha je tak klíčová pro optimální fungování našeho těla. Dobré bakterie mohou pomáhat vytvářet vitamíny, špatné zase vyvolávají prozánětlivé prostředí a napomáhají k propuknutí onemocnění nebo autoimunitním poruchám. Za ideálního stavu jsou dobré bakterie v převaze nad špatnými, takže špatné nemají možnosti, jak páchat v našem těle škodu. Je dobré se tedy primárně soustředit na zdraví střev a dodávat mu pravidelně PROBIOTIKA a PREBIOTIKA.
O střeva také výborně pečují zelené superpotraviny. Působí na něj jako takový kartáč, obsahují hodně vlákniny i živé enzymy, které napomáhají trávení těžkých jídel. Najdeš je v SUPERFOODY GREEN HEALTH.
Narušený cirkadiánní (24-hodinový) rytmus a nízké hladiny tělem vyrobeného melatoninu významně přispívají ke snížené funkci imunitního systému. Melatonin je pravděpodobně nejsilnějším antioxidantem v těle, za normálních okolností dochází k jeho syntéze ze serotoninu po západu slunce a vyvolává v nás potřebu jít spát. Během spánku zajišťuje přímé vychytávání volných radikálů, stimuluje antioxidační enzymy, podporuje činnost mitochondrií, pomáhá reparovat tkáně i poškozenou DNA a jeho nedostatek tyto funkce oslabuje. Nejen v dobách chřipek a virů potřebujeme co nejvyšší regenerační kapacitu. Ujisti se, že spíš okolo 7,5-8 hodin denně. Je dobré vědět, že cirkadiánní rytmus řídí receptor melanopsin, který se nachází v oku a je velmi citlivý na světlo (především modré). Není tedy 8 hodin jako 8 hodin. Spánek během denního světla není tak kvalitní jako během noci (zvýšený ruch z ulice, přemíra světla). Je tedy opravdu citelný rozdíl jít spát ve 22h a spát do 6 ráno a jít spát ve 2 v noci a spát do 10. hodiny ranní. Dodržuj správnou spánkovou hygienu. Netahej si do postele mobily, tablety notebooky, snaž se co nejvíce přiblížit ideálnímu prostředí v ložnici = absolutní ticho a absolutní tma. Místnost dostatečně před spánkem vyvětrej, ideálně měj otevřené okno celou noc (v případě ruchu spi se špunty do uší, pomoci může i kvalitní maska na oči z přírodních materiálů). Každý si musí najít ideální rovnováhu sám. 🙂
A teď tím opravdu nemyslíme šumák z obchodu za 30 Kč nebo levný multivitamín z každé druhé lékárny za 200Kč. Takové šumivé tablety mají spoustu zbytečných chemických přísad jako jsou pojiva, umělá sladidla, přidaná aromata a ochucovadla, barviva, která pak dodávají rozpouštěnému vitamínu pěknou a sytou barvičku atd.. A co je nejdůležitější = jejich biologická využitelnost (jaké množství se do těla skutečně dostane) je neskutečně malá, někdy i pouhá 2%. Proto se také do šumivých tablet dává i 1000% doporučené denní dávky, aby z toho tělo mělo aspoň něco. To však může představovat zbytečnou zátěž pro orgány. Ačkoli se chemicky jedná o vitamín, tak v případě “syntetických” vitamínů je tato látka vyizolována a “strčena” do tablety, často v naprosto nevyhovujících chemických vazbách (např. hořčík v chelátových vazbách určitě neseženeš za 20Kč v místní prodejně). Takový úplně abstraktní a nesmyslný příklad: Představ si jablko. Někdo z něj vyextrahuje vitamín C. Ten pak strčí do tablety a tu ti prodá. Není tedy lepší sníst rovnou to jablko? Pokud se rozhodneš pro jablko, uděláš dobře – svému tělu totiž kromě onoho vitamínu C dodáš i vitamín D, E, B6, B12, riboflavin, niacin, thiamin, beta karoten, draslík, hořčík, vápník, fosfor, železo, měď, zinek, mangan a sodík. A o tom to celé je. Jablko nedělá zdravým onen vitamín C. Jde o všechny vitamíny, minerály, enzymy, antioxidanty a další fytoživiny, které působí na tělo synergicky – blahodárně jako celek.
Nutnou teorii máme za sebou. Přejděme k nejdůležitějším vitamínům pro imunitu.
Stejně jako v případě jablka i tělo potřebuje souhrn všech vitamínů. Rozhodně nemá smysl ubírat na vitamínu A ve prospěch vitamínu B. Co se týká přímých podílů vitamínů na imunitní reakce, tak jsou to vitamín C, vitamín D a vitamín E.
Důležitý je zejména u lidí se zvýšenou stresovou zátěží. Umí zkrátit dobu nachlazení, působí v těle jako antioxidant a posiluje celkovou imunitu. Doporučená denní dávka vitamínu C je 80mg. Jeho zvýšená dávka je však v dobách chřipek, nachlazení a viróz opravdu namístě. Pokud zatěžuješ své tělo kouřením, stresem a jsi vystavován nejrůznějším toxinům (alkohol, smog, prašná zařízení, cigaretový kouř a jiné drogy…) a nemáš problémy s játry, ledvinami atp., ničemu nebrání ani 1-3g denně z organických zdrojů. Kupříkladu acerola má až 40x více vitamínu C než pomeranč. Najdeš ji v SUPERFOODY NATURAL BEAUTY. Dbej na konzumaci ovoce a zeleniny a dodržuj alespoň doporučená množství, čili 5 porcí denně.
Vitamín D je jeden z nejdůležitějších vitamínů, který je dáván do souvislosti s funkcemi imunitního systému. Zjistilo se, že často nemocní lidé (běžná nachlazení a další respirační onemocnění) mají nízkou hladinu vitamínu D. Doporučená dávka je 200-2000 IU (jednotky). Bohužel ani tato dávka nestačí na pokrytí potřeb moderní doby. Klidně bychom se nebáli doporučit i 6000 IU, u vytíženějších lidí klidně 8000 IU. Co je na tomto vitamínu nejlepší? Můžeš ho získat úplně zdarma – ze slunce! Vystavování odhalené pokožky slunečnímu svitu může vyprodukovat 10-50 tisíc IU! Začíná jaro – využij každé chvíle a jakmile vyleze sluníčko, sundej mikinu a sluneční brýle a nech působit sluneční paprsky na co největší plochu odhalené kůže. Kromě vitamínu D dochází ke stimulaci celé imunity, působí protizánětlivě a dochází i ke zvýšené produkci testosteronu – proto je dobré sportovat venku. 🙂
Vitamín E je označení pro skupinu tokoferolů, které slouží jako velmi důležitý antioxidant v těle, chrání buněčné membrány před působením volných radikálů a to je jeho nejvýznamnější funkce, dále ještě zasahuje do metabolických procesů v těle, působí opačně k vitaminu K. Ečko přispívá k prevenci řady onemocnění, jako jsou ateroskleróza, kardiovaskulární onemocnění, stárnutí a Alzheimerova a Parkinsonova choroba. V těle se může uložit na 6-12 měsíců. Doporučená dávka je 8-12 mg, při léčbě onemocnění se předepisuje i 200-800 mg. Najdeme ho v kvalitním rostlinném oleji a v oříškách či semínkách.
Rýmy mi bohužel nejdou tak dobře jako přírodní superlátky. Nevadí. Selen a zinek mají také na imunitu docela významný vliv. Oba dva se totiž podílí na stovkách enzymatických procesů v našem těle. Jejich deficit tak oslabuje činnost těchto procesů a imunita nedosahuje svých maximálních možností. Mimo oslabené imunity také může dojít ke snížení činnosti štítné žlázy, zhoršení kvality spermií, zvýšenému třepení nehtů a padání vlasů (vlastní zkušenost… padají-li ti vlasy, zkus nejdříve dodat tělu zinek, selen, biotin a methionin).
ZINEK: Denně bys měl(a) přijmout 15-25mg zinku (během tohoto období chřipek, koronavirů a nachlazení spíš k té vyšší hranici). Pokud se rozhodneš pro suplement, vol správnou formu – glycinát, případně pikolinát. Dobrým zdrojem zinku jsou ústřice, houby, kuře, špenát, kešu ořechy, dýňová semínka a hovězí maso.
SELEN: Pro dospělého člověka je to 45-200 mikrogramů, horní hranice se pohybuje kolem 400mg (kuřáci se drží alespoň těch 200 mikrogramů, protože selen je nutný k aktivaci obranných mechanismů proti toxinům z cigaretového kouře). Najdeš ho ve vajíčkách, mořských rybách, vnitřnostech zvířat (játra, ledviny), v ořeších (para-ořechy) a semenech.
Koukej hodně pít! To mi vždycky říká maminka a je úplně jedno, jestli jsem nemocná, jdu ven běhat, trénovat tanec nebo sedím jen tak v obývacím pokoji a medituji. A má pravdu. Jedině v organismu, který je pravidelně “proplachován” má patogen opravdu hodně práce k tomu, aby se někde usadil a dělal neplechu. Ledviny jsou jedním z hlavních detoxikačních orgánů (toxin = jed). Fungují jako takový vodní mlýn. Přijímáme-li dostatek vody, pracují na plné obrátky. Při sníženém množství přijatých tekutin zkrátka nevyužíváme jejich 100% kapacitu a všechny procesy se zpomalují. My naopak v této době potřebujeme jejich aktivitu mobilizovat. Nezatěžuj je zbytečně bublinkovými nápoji, sladkými limonádami atd., pij pouze čistou vodu, neslazené bylinkové čaje, případně popíjej kvalitní kombuchu.
Alkohol = toxin. Kouření = toxin. Výfukové plyny = toxin. Drogy = toxin. Smog = toxin. Drobné prachové částečky = toxin. Už víš, kam mířím? I běžné věci velkoměsta a každodenní radosti představují pro tělo zátěž. V momentě, kdy organismus mobilizuje svou kapacitu za účelem zbavování se toxinů – odbourávat alkohol, minimalizovat dopady kouření, odbourávat chemické přísady v šumácích, nadbytečně užívaných lécích proti horečce a na bolest atp., tak mu už “nezbývá kapacita na boj s s patogeny”, respektive oslabuje se. Naše tělo má své limity. Vyplýtvám-li 80% energie na reparaci organismu po včerejším večírku, tak mi na imunitní funkce zbyde 20% (ono to zas takhle jednoduché není, ale jde nám o ilustraci problému). Např. alkohol se přes gastrointestinální trakt vstřebává do krevního řečiště. Za pocit pěkné nálady a posunutých hranic studu však platí životem miliony dobrých bakterií v našem mikrobiomu. A jsme u bodu číslo 1. Cigaretový kouř zase lokálně oslabuje obranyschopnost horních a dolních dýchacích cest. A horní a dolní dýchací cesty jsou denně konfrontovány útoky nejrůznějších virů. Včetně koronaviru. Snaž se dopady toxinů minimalizovat co nejvíce. Vyměň pivo za vodu. Alespoň teď. Neprovokuj imunitní buňky zbytečně.
Za adaptogen je označována taková rostlina, strom, keř či plod, která si díky přirozenému výskytu v nejextrémnějších podmínkách na naší planetě (vysoká nadmořská výška, hory, extrémní sucho, vlhko, vítr,…) vybudovala takové látky, které jí pomohly v takovýchto podmínkách přežít. Tyto unikátní sloučeniny, které nenajdeme jinde na světě, pomáhají i lidskému tělu. Kromě kompletního imunomodulačního efektu nejčastěji zvyšují odolnost na stres (ať už fyzický nebo psychický). Tím hlídají produkci kortizolu (stresového hormonu), aby neoslaboval imunitní reakce. Kromě posilněné imunity tedy zvládneme vyšší zátěž = rozšiřují se naše adaptační rozmezí stresu, které jsme schopni unést bez újmy. Pravděpodobně nejsilnější adaptogen je ženšen pravý (Panax ginseng), naprosto srovnatelným je ashwagandha (indický ženšen) a maca peruánská (peruánská ženšen). Za adaptogeny se také považuje gotu kola a moringa. Najdete je v MORNING ENERGY na energii, GREEN HEALTH na imunitu, PURE MIND na soustředění a funkce mozku i naší vitamínové bombě NATURAL BEAUTY. Upozorňujeme však, že se jedná o prevenci. Adaptogeny působí na organismus hormeticky. To znamená, že jemně “provokují” imunitu, která se automaticky snaží v těle obnovit homeostázu (rovnovážný stav), a to i za cenu celkového posílení imunity. Jsou tedy vhodné při preventivní terapii (jako ochrana před nákazou). Ovšem v (pro virus) příznivých podmínkách (výše zmíněných) či při již probíhající akutní infekci mohou přispět k vyvolání cytokinové bouře, a to specificky skrze stimulaci interleukinů 1, interferonů a TNF alfa. Znamená to tedy, že při již probíhajícím onemocnění tato “provokace” imunity není žádoucí a může rizikovým skupinám spíše uškodit.
Je to opět o stresu. Jsi-li vystresovaný (a i když říkáš, že nejsi, tak pravděpodobně jsi, a to už kvůli všem nepříznivým zprávám, které se na nás kolem koronaviru šíří ze všech médií celého světa), tvůj imunitní systém je ochromen kortizolem, o kterém jsem psala o bod výše. V těle se snižuje počet bílých krvinek zvaných lymfocytu, které se přímo účastní na boji s bakteriemi, viry a dalšími patogeny a toxiny. Cvičení v adekvátní míře prokazatelně snižuje hladinu kortizolu v těle. Jeho přemíra či příliš dlouhé trvání naopak stresové hormony zvyšují, pozor na to. Tělo se ti přiměřenou každodenní aktivitou odvděčí vyplavením endorfinů, hormonů štěstí, radosti a hrdosti a spojíš-li to s pohybem na slunci, zabiješ 2 mouchy jednou ranou. Nebo 2 molekuly chřipky jednou ranou? 🙂
Pořád je to dokola. Zpracované potraviny mají v sobě zbytečné látky navíc (konzervanty, ochucovadla, aromata, barviva,…). Konzumace cukrovinek je nebezpečná v tom, že jednoduché cukry negativně ovlivňují bílé krvinky v jejich činnosti proti patogenům. V podstatě je jakoby otupí a “zleniví”. Také napomáhají přemnožení kvasinek a dalších škodlivých bakterií. Vyhni se tedy rafinovaným cukrům, instantním jídlům, polotovarům, rychlým občerstvením, hotovým pokrmům z obchodů, sladkostem, uzeninám a dalším. Nahraď je čerstvou zeleninou, ovocem, doplň jídelníček o zázvor, česnek, místo kávy raději bylinkové čaje bez kofeinu a snaž se být spíše na živé stravě (raw).
Jóga, meditace a čas na relaxaci jsou také efektivními nástroji, jak zvládnout stres. Pro nastartování chvilky pro sebe doporučujeme GOOD MOOD proti akutnímu stresu. O zbytek se ale musíš postarat sám/sama. Na internetu je spousta lekcí přímo od jógových lektorů, vedené meditace, jak si provádět automasáž či reflexní terapii svépomocí, můžeš využít času doma k rozečtení tvé oblíbené knihy (nebo konečně začít číst, většina lidí na takové věci vůbec nemá čas). Kdy jsi naposledy hrál(a) s rodinou nějakou deskovou hru? Nebo sis udělal(a) hrnek horké čokolády a vyprávěl(a) spolubydlícím tvoje nejvtipnější historky? Smích a úsměvy nás drží pozitivními. A pozitivní přístup je to, co potřebujeme aktuálně úplně nejvíce.
Buďme ohleduplní, buďme vděční, buďme optimističtí. A tyto způsoby si zapamatujme. Pomáhají nám totiž celoročně, nejen při epidemiích. Apelujeme na všechny, buďme na sebe hodní a držme si nadhled. Nikdy nevíš, čím si procházejí druzí.