10 důvodů, proč máte oslabenou imunitu a jak ji posílit přírodně

Imunita je velmi složitý komplex orgánů, tkání i buněk doplněný o makromolekuly v tělních tekutinách, především v krvi, který má za úkol rozpoznávat, co našemu tělu škodí a co prospívá.

Imunita je velmi složitý komplex orgánů, tkání i buněk doplněný o makromolekuly v tělních tekutinách, především v krvi, který má za úkol rozpoznávat, co našemu tělu škodí a co prospívá. Funkcí imunitního systému je udržet homeostázu těla, čili stálé prostředí – je-li naše stálé prostředí narušeno, je jejím úkolem tuto změnu detekovat a patřičně na ni reagovat. Často si vykládáme imunitní systém jako štít, který je o přísunu vitamínů a probiotik, situace je ale mnohem komplexnější. Pokud máš dlouhodobě oslabenou imunitu, často nestačí jíst o pomeranč denně navíc. Následující řádky patří těm, kteří netrpí žádnou chorobou, která by měla negativní vliv na imunitní systém, v takovémto případě vždy respektuj rozhodnutí svého ošetřujícího lékaře. Příčiny popsané v tomto článku jsou běžnými přešlapy našeho hektického způsobu života a obsahují také přirozené způsoby a babské rady, jak si pomoci svépomocí. Jaké jsou tedy možné civilizační příčiny oslabené imunity?

Příliš sterilní prostředí

Imunita funguje na základě neustálého střetávání s patogeny a vytváření protilátek. Už od narození se organismus okamžitě učí reagovat na cizorodé látky, které se vyskytují v jeho okolí a neustále dostává nové a nové podněty pro tvorbu obranných látek. To se děje buď na základě informací, které dostalo během kojení, kdy prebiotika v mateřském mléce utváří střevní mikrobiotu, která nastavuje slizniční a systémovou imunitu nebo na základě zkušenosti s prodělaným onemocněním. Příliš opatrné maminky fixované na co nejsterilnější prostředí poté často naráží u svých dětí na stále se vracející onemocnění, především dýchacích cest. Malé dítě se s určitými typy mikrobů v okolí musí setkat, aby se tělo naučilo bránit. I když je vývoj dítěte klíčový při tvoření celého komplexu, imunitní systém se neustále učí nové věci a jeho stav se mění v dospělosti i stáří.

Změnou životosprávy lze imunitní systém podpořit k lepší funkci. Nachlazení jsou sice nepříjemná, ale každá běžně léčitelná nemoc je vlastně takovou lekcí pro imunitní systém. Osobně se nesnažím počínající nerovnováhu ihned potlačovat léky na bolest, horečku, kašel a rýmu, už naše babičky říkávaly, počkej 2 dny a uvidíš, co se z toho vyklube. Velmi často to není nic velkého a do pár dní potíže odezní. Nic, co by nevyřešil zázvorový čaj s medem a citronem. V prevenci pomůžou potraviny bohaté na látky, které pomáhají imunitu posilovat podle potřeby.

Stres

Obor neuroimunologie je prozatím nepříliš probádaný obor, pravděpodobně ho ale čeká velký rozvoj díky hektické době, ve které žijeme. Je ale všeobecně známo, že stres, a především jeho chronická verze způsobuje dlouhodobou nadměrnou produkci hormonu kortizol, který snižuje hladiny látek, které podporují reakce imunitního systému. Také působí na nervová vlákna, kterými je protkané celé tělo, a které jsou zodpovědné za přenos signálů do mozku. To dlouhodobě může vést k častým respiračním onemocněním, ale i vážnějším problémům jako onemocnění srdce, kvasinkové infekce, či rozvoj psychických poruch nebo autoimunitních onemocnění. Stav naší psychiky a negativní myšlení kauzálně ovlivňují i zdraví těla. Tomuto provázání se věnuje psychosomatika.

Proti stresu je nejrychlejším pomocníkem smích, pohyb a dechová cvičení, dlouhodobě a pravidelně může pomoci praktikování meditace, pravidelný pohyb, pobyt na sluníčku, jóga nebo masáže

Konzumace polotovarů a průmyslově zpracovaných potravin

Pravidelná a nadměrná konzumace zpracovaných potravin je problematická především tím, že takto zpracované potraviny obsahují spoustu chemických přísad, konzervanty, pesticidy a další škodlivé chemikálie, které oslabují imunitní systém a vystavují tělo dlouhodobé zátěži. Tělo se pak soustředí na vypořádání se s těmito toxiny místo toho, aby bylo plně mobilizováno pro kontakt s novým patogenem. Studie publikovaná v American Journal of Clinical Nutrition přišla se zjištěním, že schopnost bílých krvinek zničit nepřátelskou bakterii se výrazně snížila po konzumaci 100g cukru až na 5 hodin. To je ekvivalent přibližně 1l colového nápoje. Jednoduchá pomůcka při výběru vhodných potravin je, že pokud to má obal, reklamu v televizi a ingredience obsahují názvy, které by nevyslovilo dítě v druhé třídě, něco tu nehraje.

Místo zpracovaných polotovarů se snaž připravovat pokrmy ze základních surovin. Místo předpřipravených ovesných směsek ze supermarketu za pár korun, které jsou plné přidaného cukru zkus koupit čisté ovesné vločky, smíchat je s tvarohem, zalít kokosovým nebo jiným rostlinným mlékem a přidat čerstvé ovoce nebo oříšky. Osladit ji můžeš místo bílého cukru třeba čekankovým nebo javorovým sirupem. Za 10 minut si takto připravíš vyváženou snídani plnou bílkovin, pomalých sacharidů, vitamínů a zdravých tuků ze semínek, oříšků atp.. Místo koupených pomazánek si během pár minut můžeš připravit vlastní z tvarohu nebo Lučiny. Konzumací čerstvé zeleniny a ovoce, freshů, smoothie a potravin bohaté na vitamíny C, D a E s další antioxidanty podpoříš činnost vrozené imunity. Může to být velice jednoduchý proces – například přidáním lžíce jednoho z našich mixů do svého jídla. Každý z našich mixů sekundárně podporuje imunitu.

Nadměrná konzumace alkoholu

Alkohol, stejně jako cukr, v nadbytku může výrazně snížit schopnost bílých krvinek bojovat s patogeny. Tělo je zároveň zbytečně zatíženo nutností alkohol metabolizovat. Jedna sklenička červeného vína a v ní obsažené flavonoidy sice můžou tělu naopak prospívat, nic by se ale nemělo přehánět a už vůbec není vhodná pravidelná konzumace většího množství alkoholu.

Nedostatek spánku

Spánek je jedním z nejdůležitějších nakopávačů imunitního systému, bez adekvátního množství kvalitního spánku nemůžou v těle proběhnout všechny regenerativní procesy (správně nebo v potřebném množství). Nedostatek spánku je spojen se sníženým množstvím T-lymfocytů, což jsou bílé krvinky, které bojují už s propuklou nemocí, pomáhají vytvořit obranné protilátky atd.. Špatně nastaveným cirkadiánním rytmem také významně snižujeme tvorbu melatoninu, který v našem těle působí jako nejsilnější antioxidant.

Pro kvalitní spánek je nejdůležitější tma, ticho, nepříliš velké horko a vyvětraná místnost bez vydýchaného vzduchu. Ideální délka spánku je pro dospělého člověka 8 hodin, minimum by mělo být 6 hodin. Vyvaruj se televizi, diodám, mobilům, notebookům, tabletům a dalším zdrojům modrého světla. Vyhni se také konzumaci potravin a pití nápojů bohatých na kofein nebo jiné stimulační látky (kakaové boby, slunečnicová semínka, čokoláda, káva, černý a zelený čaj čaj, goji, matcha, guarana, colové nápoje,…) v  pozdních odpoledních a večerních hodinách. Stimulační efekt nikotinu také není úplně vhodným pomocníkem při usínání, omez tedy kouření před spaním. Alkohol má sice spíše sedativní účinek na tělo, ale jeho metabolizování játry narušuje spánkový cyklus – o kvalitním spánku se tedy rozhodně mluvit nedá. Téma spánku se určitě budeme věnovat samostatně. (edit: článek zde)

Nedostatek pohybu

Při cvičení dochází ke zvýšené cirkulaci krve, která následně podporuje i vyplavování toxinů z těla. I tak málo jako 30 minut svižnější chůze 3x týdně výrazně ovlivňuje výkon imunitního systému jako celku. Podle sociologického výzkumu byli neaktivní lidé až 2x více nachlazeni nebo nemocní během 4 měsíců v zimě než lidé, kteří chodili pravidelně na dlouhé procházky. 10 000 kroků denně je ale jen marketingový tah. Opravdu nemusíš denně chodit 10-11km, abys měl(a) ze sebe dobrý pocit, čím delší dobu budeš trávit pohybem (ideálně venku na sluníčku), tím lépe – vyplavují se endorfiny, tvoří se serotonin, vitamín D atp.. Každý pohyb je ale lepší než žádný pohyb a sedavý způsob života.

Léky

Je to paradox. Léky by měli lidem s nemocí pomoci, jejich zbytečné nadužívání tělu spíše škodí. Především antibiotika a jejich časté užívání vede k rezistenci škodlivých bakterií, takže v budoucnu při vážnější nemoci už antibiotika nemusí plnit svou funkci. Antibiotika také narušují mikrobiom tím, že ničí i zdraví prospěšné bakterie. Mimo jiné i snižují hladiny cytokinů – hormonů, které plní funkci jakéhosi messengera v imunitě. Jde o skupinu menších signálních proteinů, které se účastní na imunitní odpovědi. Léky na snížení horečky bojují proti imunitnímu systému. Horečka je prostředí, při kterém je imunitní systém vybuzený na maximální úroveň a procesy nutné k likvidaci patogenu pracují na plný výkon. Při podání alopatik sice snížíme horečku, bude nám pocitově lépe, ale patogen zůstává v těle. Při pravidelném užívání alopatik může i dojít k tomu, že tělo vůbec horečku nevyprodukuje, protože si řekne “že to nemá cenu” a patogenní organismy nemají svého protivníka, protože organismus na virus nezareaguje. Při zvýšené teplotě 37,5 stupňů tedy opravdu nemá smysl nasazovat léčiva ve všech možných verzích (horké nápoje,…).

Vystavuješ se nebezpečným látkám

Cigarety obsahují přes 4 000 chemikálií, které nejen že tělo nepotřebuje, ale jsou také extrémně toxické pro náš imunitní systém. Dokonce i pasivní kouření imunitní systém ovlivňuje velkou měrou. Pokud nemáš vůli skončit s kouřením z vlastního přesvědčení, hledej alternativy, jakým způsobem lze tělu doplnit potřebnou dávku nikotinu bez škodlivé inhalace kouře z cigaret. Nebezpečné látky jsou ale i v našem okolí a bránit se jim lze jen těžko. Práce v prašném prostředí, smogová situace ve městech i další environmentální jevy mohou mít na naši imunitu neblahý vliv. Nemusí se projevit hned, jsou známé případy, kdy se astma projevilo až několik let po dlouhodobé expozici nevhodnému prostředí.

Snaž se tedy podporovat imunitní systém vhodnými vitamíny, minerály, stopovými prvky a antioxidanty, které se nachází v ovoci, zelenině, superpotravinách a nezpracovaných ingrediencích. Kvalitní život je o rovnováze. Pokud si tedy nemůžeš pomoci a kouřit přestat zkrátka nechceš, můžeš tělu alespoň dodat látky, které mu kouření bere. Rovnováha.

Dehydratace

Je velmi důležité udržovat stabilní příjem tekutin, a to především při už propuklé nemoci, tak můžeme pomoci imunitnímu systému vyloučit různé odpadní látky a metabolity z těla. Dehydratace také ovlivňuje množství energie, které máme během dne, kvalitu spánku a vylučovací procesy v těle. Dostatek vody zlepšuje zažívání, hydratuje pokožku, předchází stárnutí buněk, zvyšuje schopnost se soustředit, předchází běžné bolesti hlavy aj.. Pij tedy.

Nejlepším zdrojem pitného režimu je čistá neperlivá voda. Ta pouze projde traktem a tělo s ní nemusí dále nic dělat. Dalšími vhodnými zdroji jsou bylinkové odvary a čaje, ty dokážou podpořit i řešení konkrétních problémů od usínání, přes stres, trávení, až po celkovou podporu organismu. Vhodné je i zařazení fresh nápojů ze zeleniny a ovoce, které jsou odšťavněním zbaveny vlákniny v dužině, takže se vitamíny a minerální látky vstřebají efektivněji. Smoothie je spíše jídlo, do pitného režimu bych ho tedy nezapočítávala, i když si z něj tělo 100% nějakou vodu vezme. Sem tam se nebojt sáhnout i po minerálkách bez příchutě, při velkém výdeji při sportu jsou vhodné i iontové nápoje, které doplňují tělu i potřebné elektrolyty, které se ztrácejí pocením. Množství příjmu tekutin se odhaduje špatně v obecném měřítku, spoustu vody přijmeme i v potravinách jako ovoce, zelenina a další. Obecně se dá říci, že bychom neměli nikdy pociťovat žízeň či sucho v ústech, to už značí mírnou či vyšší dehydrataci. Příjem tekutin by měl být také pravidelný během celého dne, rozhodně bychom neměli nechat tělo žíznit, a pak do něj nalít na ex 1,5 litru vody.

Potraviny, které je vhodné zařadit pro posílení imunitního systému

Antioxidanty – Vitamin C, E, karotenoidy (především beta-karoten), flavonoidy, katechiny a další

• Vitamín C (pokud možno neupravené teplem): Šípky, rakytník, černý rybíz, paprika, brokolice, křen, petrželová nať, celerová nať, kapusta, zelí, borůvky
• Vitamín E: rostlinné oleje, oříšky (mandle, nesolené arašídy), semínka (slunečnicová, sezamová), zvýšené množství je v naklíčených semenech
• Antokyany – fialová, modrá, tmavě červená zelenina a ovoce – červené zelí, borůvky,… Výborné pro střevní mikroflóru je i kvašené zelí.
• Beta-karoten: Žlutě, oranžově a červeně barevná zelenina a ovoce – papriky, rajčata, dýně, batáty, mrkev, rajčata, pomeranče, mango, meruňky,…

Vitamíny skupiny B – semena, ořechy, vaječný žloutek, pivovarské kvasnice, čočka, fazole, otruby, zelená listová zelenina

Vitamín D – vystavuj se pravidelně slunečnímu záření (venku, ne přes sklo, nezahalen(a), ideálně v plavkách). Hodně vitamínu D obsahují i ryby (losos, tuňák, sardinky) nebo houby, které rostou s přístupem slunečního svitu (žampiony, portobello,…)

Přírodní antibiotika / protizánětlivé látky obsahují např.: česnek, cibule, křen, zázvor

Také je vhodné zařadit i kysané výrobky jako kefír, kysané zelí, tempeh (fermentovaná sója), bílé neochucené jogurty apod. pro podporu střevní mikroflóry.

Vhodné je také pít zázvorový, kopřivový, šípkový nebo zelený čaj – zelenému čaji by se ale měli vyhnout lidé s poruchami srážení krve, kteří užívají dlouhodobě  léky pro úpravu srážlivosti krve)

Na podporu správného fungování imunitního systému a trávení jsme vyvinuli směs zelených superpotravin vysoké kvality bohaté na antioxidanty, fytonutrienty i vitamíny, které přirozeně podporují imunitní systém organismu, podporují přirozenou detoxikační schopnost těla, zpomalují stárnutí buněk vlivem oxidativního stresu díky ochraně před účinky volných radikálů a vysokým obsahem bílkovin SUPERFOODY GREEN HEALTH, kterou lze přimíchat do ovesné kaše, přidat do smoothie a freshů, připravit si z ní zálivku či dip nebo jen tak smíchat s džusem či rostlinným mlékem a vypít. Zajímavé účinky z hlediska imunity má díky vysokému množství adaptogenů náš mix na mozek SUPERFOODY PURE MIND.